Jsme parta dlouholetých kamarádů, kteří se v roce 2005 rozhodli udělat po několikaleté pauze opět tábor. Hlavním důvodem, proč tuto činnost zdarma a s láskou děláme je fakt, že sami jsme jako děti jezdívali na tábory do Spálova, že tamní okolí a příroda je našemu srdci velice blízká a že na ta léta rádi vzpomínáme. Proto se snažíme i další generaci dát to, co naše životy v dobrém poznamenalo, tehdejší vzniklá přátelství trvají dodnes. Nejdůležitější je pro nás připravit príma zábavu pro děti, aby se seznámily s přírodou, s jinými dětmi, s novými hrami, aby se naučily samostatnosti, aby si dokázaly, že mají na to vyhrát v soutěži, či se zúčastnit stezky odvahy... Samozřejmě tábory, výlety a akce pořádáme i proto, že nás to baví, že se rádi setkáváme - jak dospělí mezi sebou, tak samozřejmě i s dětmi...

Když jsme krom táborů začali organizovat také další akce, založili jsme volnočasový klub ORION a pracujeme pod dětskou organizací PS Kamenec, která nás zastřešuje. Informace o skupině naleznete na: www.pskamenec.cz

Všichni máme potřebná školení pro práci s dětmi a organizaci táborů a hlavně také dlouholetou praxi v této činnosti.
více 

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

  • říjen 2018
  • 132 zobrazení
  • 1
  • 00
Pár slov k letošnímu táboru… Když to shrnu do jedné věty a věřím, že nemluvím jen za sebe, opět byl letošní tábor super. Nejen, že nám přálo počasí (turnusu před námi z veder odpadalo jedno dítě za druhým), ale také děti byly moc fajn. Myslím, že i program vyšel dobře, zahráli jsme si všechny hry, které jsme měli v plánu, taky některé, které jsme neplánovali, ale děti je mají rády… Prostě pohoda.
Úvodní hru jsme začali tím, že si děti naložily zavazadla na vozík, vyšly kopec do tábora a zjistily, že mají začít běhat po lese, hledat svou fotku, na fotkách měli značky, čímž se rozdělili do oddílů, pak si běželi najít vedoucího, barvu oddílu našli pomocí vlajky a už chybělo jen najít rozdělení do stanů, ubytovat se a sehnat si svého vedoucího, kterého jim přihrál osud. Některé slečinky (a tím nemyslím holky :-D) byly dost překvapené, že si nestihnou ani přezout boty a musí v těch „na cestu“ hned po příjezdu rovnou do lesa. :-D
Po obědě jsme šli znovu do lesa, abychom dali dohromady uvítací vzkaz do hry „Kdo přežije“. Trvalo docela dlouho, než všechny oddíly našly správné značky a všechna písmenka, ale nakonec to zvládli všichni. Pak nás ještě čekala hra se shazováním pet lahví a ochutnáváním nechutností a nakonec jsme se v sobotu večer přetahovali. Mezitím jsme vybalili všechny věci, Lenka, Pavel a Pája se zabydleli v kuchyni, vedoucí i s věcmi na hry ve srubu… První den je vždycky náročný, ale díky šikovným dětem a předem připraveným hrám bylo vše v klidu.
A tak stejně probíhaly i další dny, v atmosféře soutěžení, snahy vyhrát, veselí a smíchu. Celý týden jsme se snažili získat co nejvíce peněz, bodů a předmětů potřebných k „přežití“. Celý týden jsme směřovali ke čtvrtečnímu přespání venku a vlastnímu vaření. Někdo získal za první místo ve hře kotlík, jiný oddíl zakopl při noční hře o pánvičku, další oddíl si vysoutěžil alobal… Dále pak jsme získávali plachtu na přespání, provaz, křesadlo, sirky, vodu atd. Předměty se daly buď vyhrát ve hře, nebo koupit večer v aukci, která byla tajná. Až děti vydražily za velké peníze něco pod mísou, zjistily například, že mají na čtvrteční večer mýdlo s podpisem hlavního vedoucího. ? Nám se náhodou hodil i ten toaletní papír, který jsme si vydražili, byly z něj hezké ubrousky k prostírání v ešusech. :-D
Když jsme si zahráli všechny bojovky, seznamovačky, běhačky, azimutovku a další hry a dostatečně jsme se vyčváchali v bazéně, nastal čtvrteční večer. Děti se bály, že budou muset spát samy venku a měly obavu z vlastního vaření na ohni. Ale bylo to super. Mohli jsme si dokoupit suroviny a předměty, které nám chyběly. A také jsme si mohli vybrat maso – podle umístění v celotáborové hře. Kuřecí, vepřové, špekáčky a na poslední zůstala konzerva, kterou fialoví nakonec nepoužili, protože dělali zeleninové ragú. ? Červení si vyhráli s jídlem – měli jsme bramborovou polévku, maso, brambory a zeleninu pečenou v alobalu v ohni a ještě holky udělaly výborný dezert z ostružin a mirabelek. Ale kluci neměli tak vychytaný přístřešek, jako ostatní oddíly, takže jsme nakonec skončili třetí. Naštěstí to však nemělo vliv na celkové pořadí v celotáborovce a červení vyhráli. ? Modří dělali také maso v alobalu a bílí vařili výborný vepřový guláš. Jídlo bylo moc dobré a přístřešky se také všem povedly, takže přespání venku nic nebránilo. Děti byly spokojené, že nemusely spát v lese, ale že jsme přístřešky postavili blízko tábora. A když si mohly vzít i matrace ze stanů, zhodnotily spaní venku jako super. ?
V pátek nás čekal ještě hazard – hry o zbývající peníze, střelba, soutěže typu „gumicuk a namydlená podložka…“ Z recese kluci udělali červený flek barvou na matraci opřenou o strom, ať to vypadá, že se tam někdo „slušně rozmáz“. No, jediný slepý, který si této legrácky ani nevšiml a o matraci se opřel, byl náš mladší syn, čímž přišel o tričko i kraťasy. Prát v ředidle jsem odmítla. :-D
A večer nás čekala diskotéka zároveň se stezkou odvahy pro ty, kdo chtěli. Myslím, že jsme vyčerpali vše, co na tábor patří a bez čeho by nebyl táborem (zapomněla jsem zmínit dva příjemné večery s kytarou, čímž děkujeme našim mladým nadějným kytaristům). ?
Dále pak už následují fotky, které jsou tak krásné a tak šťastné, že mi málem ukápla slza. Všech 9 dospělých, kteří se tábora zúčastnili, kdy někteří z nás zorganizovali už 14. letní pobyt pro děti, si určitě umí představit jinou, pohodovější, relaxačnější dovolenou. Ne vždycky jsem byla na táboře úplně v pohodě a ne vždy se mi chtělo smát. Je to náročné na čas, na psychiku, i fyzicky. Večer se nám chce spát, ale musíme ještě něco chystat a ráno se nám chce spát a už musíme kvůli dětem vstávat... Ale na žádné jiné dovolené by se nám nepodařilo vidět 100 šťastných očí. Jsem šťastná, že celotáborovka měla hlavu i patu a že byla moc super, přestože jsem letos do přípravy nedala tolik energie, kolik jsem zvyklá. Je super, že se nestalo nic vážného a děti odjížděly spokojené. Jsem ráda, že to bylo zase fajn. Když se tak koukám zpětně na ty fotky... ZASE TO STÁLO ZA TO
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2018
  • 542 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 26.5.2018
  • 55 zobrazení
  • 0
  • 00
Pravěk

Začali jsme jako obvykle srazem na vlakovém nádraží. Díky tomu, že jsem měla koupené lístky předem, to nebyl takový stres jako obvykle - s těmi opozdilci je to hold těžké. :-) Cesta vlakem tentokrát probíhala naprosto standardně a v pohodě, jen při přestupu Lenka napočítala při vystupování z prvního vlaku 37 dětí a já při nastupování do druhého vlaku 39. :-D Ve výsledku jsme se dopočítaly správného počtu třiceti osmi dětí, takže pohoda. :-)

Po příchodu, ubytování a večeři na základně jsme se vrhli na hru, při které se děti rozdělily do oddílů. Vzhledem k tomu, že jsme měli v zeleném oddíle nečekaně spoustu velkých kluků, nepřišlo mi náhodné dělení vůbec spravedlivé a na tábor zůstanu u klasického rozdělování dětí do oddílů dopředu. :-) A za to vám děkuji, že jste děti na víkendovku poslali, my se s nimi seznámili, díky tomu bylo rozdělení oddílů na tábor mnohem jednodušší.

Po náročné podzimní víkendovce v Nýdku, kdy jsme se skoro nezastavili, jsem si říkala, že na Spálově bychom si mohli my dospělí trošičku odpočinout. Takže krom rozdělení dětí do pěti týmů, došlo ještě k rozdělení 10 nejstarších dětí do dvojic a přidělení k oddílům. Nazvali jsme je vedoucími a nechali je, ať ukážou, co umí.

A oni nám to ukázali hned po setmění, kdy jsme zahájili hru "Hledání ohně". Děti měly nejprve najít nástěnnou malbu v táboře a z ní určit místo, kde mají něco hledat a zjistit, co mají vlastně hledat. Hra mě nadchla, myslela jsem, že to bude otázka chviličky, ale nakonec to nebylo tak jednoduché. Samozřejmě, že místo mohly odhalit pouze děti, které na Spálov jezdívaly. Po nějaké době a oběhnutých kopcích v okolí tábora všichni poznali, že se jedná o místo pod opičárnou. Někteří sice s drobnou nápovědou, ale oheň přinesli všichni. Proběhlo i drobné strašení cestou, takže noční hra, jak má být. Dokonce se Jance a Markét povedlo slušně polekat i Jardu, hlavního vedoucího. :-) No, a pak si ještě udělali dospělí noční hru pro sebe. Jeden oddíl přišel s informací, že se jim seklo v lese dítě. Lukáš s Romanem okamžitě vyrazili klučinu hledat, my jsme se šly podívat do pokoje, kde údajný ztracenec spokojeně ležel v posteli. Jarda se tedy vydal hledat Lukáše a Romana, hledající neztraceného. :-D Důležité je, že vše dobře dopadlo.

Sobotní dopoledne jsme začali rozcvičkou v podobě hledání pravěkých zvířat a po snídani jsme pokračovali hrou Doba kamenná motivovanou oblíbenou deskovkou. Děti si nejprve na herním plánu měly určit, na která stanoviště vyšlou členy svých týmů, poté byli jednotliví členové vysláni pro slámu, hlínu, dřevo, kámen, železo, zlato a jídlo. Na stanovišti se slámou měli vyrobit věneček, na stanovišti s hlínou uplácat z plastelíny Věstonickou Venuši, na stanovišti s dřevem přinést dřevo do tábora, na kameni měli stavět mohyly, na železe byl hod pneumatikou, protože desetikilové kladivo jsme zapomněli doma, na zlatě se lovilo zlato z řeky a na stanovišti s jídlem se škrábaly brambory. Tímto jsme elegantně donutili děti naškrábat brambory na neděli a nanosit dřevo na táborák. :-D Jakmile získaly děti potřebné suroviny, kupovaly si za ně v táboře chýše. Pak se krmil kmen a tak dokola vše pětkrát. Při prvním kole se ještě nevědělo, co koho na kterém stanovišti čeká, ale další kola už byla o strategii a přemýšlení. Byl nesmysl posílat malé na hod pneumatikou, když i velcí měli co dělat, a posílat velké na tvoření věnečku nebo plastelínu :-) Jsem ráda, že se hra dětem líbila, měla jsem pořád strach, jestli jsem domyslela vše do posledního detailu. Klaplo to, jen nejsilnější tým zelených získal takový náskok, že ostatní už je neměli šanci dohnat. :-)

Po obědě a odpoledním klidu jsme malovali obrázky pračlověků. Nebylo to však žádné obyčejné malování, malovalo se kolenem, palcem u nohy, bradou, loktem... Od toho byly některé děti barevné ještě po příjezdu domů, tak se omlouvám. U této hry bohužel došlo k výronu kotníku u Natálky, takže jsme jeli do Jičína na pohotovost, kde dostala sádru a berle. Na Spálově naštěstí nic nebránilo tomu, aby s námi Natálka zůstala i se sádrou do neděle, na Čermné by to bylo horší. Každopádně díky tomu, že jsem jela s Jardou a Natálkou do nemocnice, nemohla jsem se zúčastnit další hry s názvem Lov mamutů. Z této hry mi jen chodily do nemocnice fotky a já se modlila, ať nemusíme do Jičína znova. Hra byla drsná, ale děti dost bavila. S dospělými - mamuty, to bylo asi horší, ale přežili všichni. :D

Večer nás už čekal jen táborák, opékání párků a písničky s kytarou, což děti přijaly s vděčností, myslím, že další hru už by ten den nezvládly. :-) Jsem moc ráda za Matěje a Hynka, že s sebou automaticky berou na akce kytaru, protože hrají fakt krásně. Děkujeme kluci!

Nedělní hra - Cesta do pravěku - byla o znalostech a taky trošku o soustředění. Děti hledaly obálky, které je podle odpovědí poslaly na určité místo. Dvě odpovědi byly vždycky špatné a na tomto místě našli obálku s textem, že jsou špatně a mají se vrátit zpět. Jedna odpověď byla správná a ta děti poslala na další místo, kde našli jinou otázku se 3 odpověďmi. Někteří se docela slušně zamotali a díky tomu se dost prošli, ale nakonec všichni zdárně došli až do cíle - na Orlí hnízdo.

Po obědě už jsme si jen rozdali odměny - gumové bonbony ve tvaru dinosaurů, krokodýlů, hadů, kamenů a medvědů, dále pak nějaké čokoládky, pitíčka, diplomy a první dva nejlepší oddíly získaly na památku pravěké panáčky. Cesta vlakem do Ostravy probíhala v poklidném klidu, některé děti standardně usnuly a já sama jsem měla co dělat, abych udržela oči otevřené. :-)

Drobná Jardova nehoda u Oder cestou zpět autem s vozíkem nám nemohla zkazit super pocit ze skvělé víkendovky, kdy vyšlo počasí, užili jsme si program, měli jsme moc dobré jídlo, bezva děti, prostě všechno. Musím tímto pochválit naše mladé "vedoucí", jmenovitě: Hynka, Matěje, Kolečka, Adélku, Babett, Tomáše, Barču, Natálku, Aničku a Agima, za jejich skvělou práci, viděla jsem, že se opravdu snaží vést a pomáhat mladším dětem.

Na závěr bych se ráda oficiálně vyjádřila k jedné věci, protože se na to děti ptaly. Jezdíme na víkendovky na různé chaty, kde je hezky, ale na Spálov jsme tentokrát jeli proto, že se nám po naší staré táborové základně, na které jsme si užili 10 skvělých táborů, stýská. Jezdili jsme tam dlouho a máme to tam stále rádi. Ale tato základna je na pronájem hodně drahá. A když jsme se loni rozhodli, že pojedeme jen na "malý" tábor se 40 dětmi a 10 dospělými, nebylo reálné jet na Spálov, protože bychom to finančně neutáhli. Ani já nejsem fandou kadibudek na Čermné. Ale Čermná je základna PS Kamenec (tzn. naše), takže finančně mnohem přijatelnější. A nic na tom nemění ani fakt, že se letos počet dětí navýšil na 50, protože jsem neměla sílu říkat nově přicházejícím, že máme plno. :D

Kdo dočetl až sem, je opravdu borec! Já se s vámi tímto loučím, těším se na děti na táboře a jedna důležitá věc - prohlédněte děti od klíšťat a zeptejte se jich, zda jsme jim nevytahovali klíště o víkendu. Bylo jich totiž fakt hodně, tak pozor na to, hlídejte místa přisátí, ať není zbytečný problém.
více  Zavřít popis alba 
  • 28.5.2018
  • 72 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 6.5.2018
  • 38 zobrazení
  • 0
  • 00
  • loni na jaře
  • 82 zobrazení
  • 0
  • 00
  • duben 2018
  • 15 zobrazení
  • 0
  • 00
  • srpen 2017
  • 195 zobrazení
  • 0
  • 00
  • říjen 2017
  • 114 zobrazení
  • 0
  • 00
  • květen 2017
  • 256 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 10.9.2016
  • 75 zobrazení
  • 0
  • 00
  • srpen 2016
  • 498 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 30.4.2016
  • 71 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 23.5.2016
  • 148 zobrazení
  • 0
  • 00
  • březen 2016
  • 285 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 6.2.2016
  • 152 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 30.1.2016
  • 329 zobrazení
  • 0
  • 00
Krásná akce to letos byla. Moc fajn nápad holek udělat vánoční večírek s punčem a zůstat s dětmi na Čermné i přes noc, se povedl. Po příjezdu se nejprve krásně vánočně vyzdobila chata, následně jsme připravili párty občerstvení a punč a pak už mohla vypuknout ta správná pařba. :-)

Druhý den jsme při poslechu vánoční a jiné hudby upekli perníčky, vytvořili sněhuláčky s čepičkama, namalovali obrázky, vytvořili dopis pro Ježíška a papírové vánoční věnečky, děti nazdobily stromečky, na oběd jsme si dali bramborový salát s masem a celkově jsme se vánočně naladili. A proč děti nepřivezli domů žádné perníčky? Protože byly mooooc dobré! :-)

Děkuji holkám, které plánovaly a organizovaly vánoční akci, za veškerou přípravu a práci, kterou si s tím daly. Bylo to príma.

Dospělí v sobotu večer naplánovali přípravu tábora, zahráli si nějaké hry, v neděli uklidili chatu a už se také těší na přicházející svátky klidu a míru. Tímto za celý Orion přeji všem dětem a rodičům pohodové a klidné Vánoce, nezapomenutelného Silvestra a skvělý celý příští rok s dalšíma akcema Orionu a srpnovým táborem na téma .... :-)
více  Zavřít popis alba 
  • 5.12.2015
  • 484 zobrazení
  • 0
  • 00
Slovy Muffa, organizátora akce:

Tak jako každý superhrdina nemůže pracovat sám, tak i děti o víkendu vytvořily 3 superhrdinské týmy, které poměřily své síly v nejrůznějších situacích. Nejlépe na tom byl však tým Velká Pětka, který ukořistil 1. místo ve víkendové soutěži. Děti hrály hry jako "zachraňování civilistů", "poměřování síly", "zkouška mozkových závitů", fotili se pro noviny, vyráběli si masky a také nesměla chybět oblíbená vybiška.

Chtěla bych pochválit všechny vedoucí a instruktory, kteří se akce zúčastnili, za to, že sami zvládli vše zorganizovat, naplánovat a uskutečnit vč. jídelníčku, nákupu, vaření, cestování i s přestupy a veškerou péčí o děti. Jste skvělí! :-) Dle fotografií je vidět, že počasí bylo opravdu nádherné, všichni jste si evidentně užili krásný podzimní víkend. Míša
více  Zavřít popis alba 
  • 2.11.2015
  • 220 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 6.6.2015
  • 191 zobrazení
  • 0
  • 00
Povedenou akcí, na kterou budeme zase nějakou dobu vzpomínat, byla drakiáda na Čermné. Sešli jsme se sice jen v málo lidech, ale těch 8 rodin si soutěžení s draky hezky užilo. Náš první drak uletěl dříve, než jsme se vzpamatovali - když se vymotal 200 m dlouhý silon, zjistili jsme, že není na konci uvázaný. :-) Honzík s Kačenkou se však vydali na výpravu po okolních lesích a draka nakonec v pořádku přinesli. Náš druhý drak si hezky poletoval po celou dobu přivázaný na kolík ve výšce 400 m, dokud se Doktorův drak nezamotal do naší šňůry. Podezříváme jej tak trošku ze záměrné sabotáže. :-) Cwakům to moc nelítalo, ale zato měli úžasné padáčky, Vaňkům to lítalo a taky měli super padáčky, i když Lukyho draka padáčkem s těžkou matkou málem sundali. No prostě legrace jsme si užili dost, nakonec létal i kupovaný Kačenčin orel. I přes značnou zimu jsme vydrželi pouštět draky docela dlouho. A jaké jsme udělili ceny? Kačenka s Viktorkou získaly krásného keramického draka za nejmenšího dráčka, my jsme získali cenu za nejsložitější konstrukci, malý Honzík Luzar měl nejhezčího vlastnoručně vyrobeného draka, Terezka Kovácsová si odvážela cenu za nejpěknější dračici, Vojta a Terezka Blačinští získali draka za nejzničující pád, Martin se Štěpkou byli oceněni za nejdelší let a Lukyho drak byl nejdál. Na toho však již nezbylo keramické ocenění a tak dostal zapálený ohňostroj :-), čímž se vyhodnocení i celá drakiáda ukončila. Pantůčkovi se pro výlet rozhodli na poslední chvíli, a tak neměli draka, ale ničemu to nevadilo. Bylo to fajn, děkuji všem, kteří přijeli a užili si s námi hezký čas na Čermné.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.10.2015
  • 71 zobrazení
  • 0
  • 00
Hra o trůny II - bitva o dračí vejce

Přetrvává ve mně nádherný pocit z úžasné akce. Sešli jsme se v pátek na Čermné v počtu 75 osob a navázali na víkendovou akci před rokem, kdy Hru o trůny I. vyhrál rod Targaryenů a tak se na železném trůně ocitla princezna Daenerys z rodu Targaryenů, za bouře zrozená, Nespálená, Matka draků, královna Andalů, Rhoaynů a Prvních lidí. Večer po příjezdu a ubytování slavila princezna Daenerys narozeniny. Jedlo se a hodovalo, páni jednotlivých rodů přinesli princezně spoustu hezkých darů a mimo jiné obdržela také dračí vejce. Poté byl uspořádán na počest princezny turnaj s meči, plivači plivali oheň, princezna se svými dvorními dámami a ochraniteli ze svého rodu Targaryenů seděla na železném trůnu a mile se usmívala. Oslavy trvaly dlouho do noci, pak už byl čas jít spát. V noci se však zlaté vejce ztratilo, Daenerys se strašně rozlobila a tak ještě za tmy musel rod Targaryenů vtrhnout mezi ostatní rody a zjistit, kdo ukradl dračí vejce. Vzácný dar se nenašel a tak druhý den ráno vypukla válka. Za svou čest proti sobě bojovaly rody Lannisterů, Starků, Boltonů, Tyrellů, Martelů a samozřejmě rod Targaryenů. Krom toho, že všichni chránili své hrady, zlato a zásoby a snažili se dobít cizí hrady, ukrást jejich zlato a zásoby, bylo také účelem hry najít dračí vejce. Toto na základě run nalezl nakonec rod Targaryenů a tak byla princezna Daenerys spokojená. Večerní vyhlášení vítězů, kdy celkovou bitvu vyhrál rod Boltonů, který dobyl dva hrady, se stal zázrak největší a z vejce se zrodil drak. Večer byl zakončen krásným ohňostrojem, který jsme letos nemohli použít na táboře díky zákazu rozdělávání ohňů. Byla to nádherná výpravná akce s hudbou, kostýmy, ohni a světly. Já jsem si celé přestavení ohromně užila, čímž děkuji lidem z Kamence za přípravu a uskutečnění tak krásného zážitku a lidem z Orionu za to, že byli prostě skvělí. Úžasný výkon princezny Daenerys a jejich dvorních dam neměl chybu, Ondra s Martinem mě přesvědčili o tom, že jsou skvělí vedoucí a ostatní se také snažili.
více  Zavřít popis alba 
  • září 2015
  • 239 zobrazení
  • 1
  • 00
Již po jedenácté jsme si užili krásných 14 dní na naší oblíbené spálovské táborové základně. Byl to příjemný čas plný slunečných dnů, pohody, štěstí, zápolení, dobrodružství a kamarádství. Děkuji všem, kteří se tohoto tábora zúčastnili a udělali dětem další super prázdniny, na které budou rády vzpomínat. Děkuji všem vedoucím, novým instruktorům, kuchařkám a kuchaři, oběma zdravotnicím, hospodáři, návštěvám a samozřejmě mému muži, bez kterého bych to nezvládla.

A co vlastně letos šlo? Rozdělili jsme se do jednotlivých rodin, které jsme nazvali Muffiovi, Bambulkovi (neboli Růžovky), Hlívovi, Křemenáči z OVY a Brikety. Vyrobili jsme si bambulky k oblečkům a hříbečky na krk a tím se z nás stali občané obce Holubinky. Tito lidé žijící ve speciální obci se zabývají převážně a hlavně sběrem hub, je to jejich vášeň i obživa. Děti plnili různé úkoly a soutěže a podle umístění dostávali písmena, ze kterých skládali místa, na kterém se houby vyskytují. A tak jednotlivé rodiny průběžně nacházely speciální houby jako Žabčuch Frňouch, Hladík Lysík, Peřinka Travní, Smrdutka Pachňák, Albínka Muškoidní, Dvojka Rozdvojená atd. Na konci tábora, když už byly zahrádky, o které rodiny poctivě celý tábor pečovaly, plné různobarevných hub, nám pan starosta Mechomír Pravák zjevil tajemství těchto hříbků. Letos se velice dařilo červu diamantovníku a díky němu se v nožičkách hub vytvořily diamanty. Toto bohatství obyvatelé Holubinek z nožiček hub vyňali a užili si krásný jarmark. Zažili jsme si také krásné svatby, noční hry, parádní bylo koupaliště a časté koupání v řece, dětské hřiště, diskotéka a na závěr světýlka se vzkazíkama. Byl to opravdu moc hezký a naštěstí ničím nerušený pobyt v krásné přírodě.
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2000 až srpen 2015
  • 821 zobrazení
  • 1
  • 00

Nebyla nalezena žádná alba.

Jsme parta dlouholetých kamarádů, kteří se v roce 2005 rozhodli udělat po několikaleté pauze opět tábor. Hlavním důvodem, proč tuto činnost zdarma a s láskou děláme je fakt, že sami jsme jako děti jezdívali na tábory do Spálova, že tamní okolí a příroda je našemu srdci velice blízká a že na ta léta rádi vzpomínáme. Proto se snažíme i další generaci dát to, co naše životy v dobrém poznamenalo, tehdejší vzniklá přátelství trvají dodnes. Nejdůležitější je pro nás připravit príma zábavu pro děti, aby se seznámily s přírodou, s jinými dětmi, s novými hrami, aby se naučily samostatnosti, aby si dokázaly, že mají na to vyhrát v soutěži, či se zúčastnit stezky odvahy... Samozřejmě tábory, výlety a akce pořádáme i proto, že nás to baví, že se rádi setkáváme - jak dospělí mezi sebou, tak samozřejmě i s dětmi...

Když jsme krom táborů začali organizovat také další akce, založili jsme volnočasový klub ORION a pracujeme pod dětskou organizací PS Kamenec, která nás zastřešuje. Informace o skupině naleznete na: www.pskamenec.cz

Všichni máme potřebná školení pro práci s dětmi a organizaci táborů a hlavně také dlouholetou praxi v této činnosti.

Adresa na Rajčeti

www.mijaho.rajce.idnes.cz

Aktivní od

15. února 2010

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Moji fanoušci na Rajčeti (sledují mě)

reklama