mijaho 

Památník v Hrabyni mě moc mile překvapil. Nikdo z nás si neumí představit hrůzy, které přináší válka. Alespoň trošičku jsme si mohli zavzpomínat na období let 1940-1945, kdy se na našem území bojovalo, lidé žili v úzkosti a strachu, jejich domy byly rozbity a nikdo nevěděl, co bude... Trošičku nám byly přiblíženy hrůzy koncentračních táborů, vyposlechli jsme si zvuky války, viděli jsme pochodující vojáky a také "duchy" na schodech smrti. Mě se celá prohlídka, včetně vyhlídky, venkovních tanků a také hledání kešek, moc líbila. Věřím, že i ostatním. Akorát v Hrabyni tolik foukalo a byla taková zima, že jsme raději jeli domů dřívějším autobusem, ať nejsou děti nemocné.